Koaliční strany se před třemi lety, ještě před svým zvolením, připojily k naší Výzvě demokratickým stranám, kterou podepsalo více než 40 tisíc občanů a občanek. Součástí výzvy byly kromě odmítnutí vládní spolupráce s hnutím ANO nebo extremisty i konkrétní požadavky, ke kterým se vládní koalice v roce 2021 zavázala. Jak se stranám daří (ne)plnit sliby?

1) Vyšetření covidových selhání minulé vlády

V prvním slibu se strany zavázaly vyšetřit selhání vlády Andreje Babiše v době koronavirové pandemie, a to skrze vznik vyšetřovací parlamentní komise.

Na snahy o zřízení orgánu, který by se zabýval selháním vlády Andreje Babiše v době koronavirové krize, ale strany vládní koalice po volbách, zdá se, rezignovaly. Dodnes tak nedošlo k vyšetření neústavního vyhlášení nouzového stavu nebo různých podezřelých státních zakázek na nákupy roušek, testů či vakcín. Také se nevyšetřilo, jak dobře fungovaly jednotlivé úřady a jak účinná a legitimní byla různá dílčí epidemiologická opatření.

2) Řádný úklid po vládě Andreje Babiše a lepší kontrola střetu zájmů

Koalice slíbila důsledný úklid po vládě Andreje Babiše, vymožení nezákonných dotací, lepší systém kontroly, prevenci střetu zájmů a vnitřní audit na jednotlivých ministerstvech, aby veřejná správa nešla na ruku byznysovým zájmům. V programovém prohlášení pak koalice přislíbila, že do vedoucích pozic vybere kompetentní a důvěryhodné osobnosti, které nebudou ve střetu zájmů.

Novela zákona o střetu zájmů zajistila, že vrcholoví politici a političky, tedy poslanci, senátoři, členové, členky vlády a prezident, nově nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk. Důležitá změna spočívá v tom, že se nově zákon vztahuje na skutečného majitele, nikoliv na ovládající osobu, a tudíž jej nelze obcházet přes svěřenecké fondy. Na co ovšem zákonodárci vládní koalice v rámci novely zapomněli je zákaz vlastnictví online médií.

Lepší kontroly se v kontextu střetu zájmů dostalo kromě médií také přijímání dotací a investičních pobídek, kdy se zákon rovněž nově vztahuje i na prezidenta a díky zmíněným změnám se zlepšuje jeho vymahatelnost. Naopak nedostatečnými se změny zákona o střetu zájmů jeví na poli veřejných zakázek. Posílit vymahatelnost v oblasti veřejných zakázek by nicméně mohla novela zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a s ní související pozměňovací návrh. Naplnění slibu tak má vládní koalice opět ve svých rukou.

Státu se částečně podařilo získat zpět drobnou část nezákonných dotací. Koncerny Agrofert Andreje Babiše a Úsovsko bývalého ministra zemědělství za ANO Jiřího Milka vrátily státu 29 milionů na nespravedlivě vyplacených dotacích pro malé zemědělce, na které podle auditu Evropské komise neměly nárok. Je to ale jen malé vítězství. Firmy vzdorovaly vrácení od roku 2018 a zdá se, že peníze převedly zpět až pod pohrůžkou stopky veškeré finanční podpory ze státního rozpočtu. Agrofert také vrátil i slavnou 50 milionovu dotaci na farmu Čapí hnízdo. Celkově se ovšem nedá mluvit o úspěchu. Agrofert a jemu podobné koncerny stále pobírají stovky milionů korun ročně, např. v roce 2023 to bylo podle jeho výroční zprávy téměř 2,2 miliardy korun.

Vládě se tedy nepodařilo provést důsledný audit veřejné správy, který by zajistil oddělení veřejného zájmu od zájmů byznysových skupin. To se negativně propsalo i do nedokončeného vyšetřování kauzy otravy řeky Bečva. Ani po čtyřech letech jsme se totiž nedozvěděli, kdo je v ní skutečným viníkem. Nejen, že se tedy nepodařilo dotáhnout deagrofertizaci veřejné správy, ale co hůř, střet zájmů a prolínání byznysových a soukromých zájmů se dotklo i stran koalice skrze kauzu ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který zneužíval svých pravomocí. Zjišťoval a předával totiž citlivé informace svým bývalým kolegům v brněnské bytové kauze. Setrvávání ministra Blažka navíc přímo odporuje slibu dosazení důvěryhodných osobností do vedoucích pozic.

3) Svobodná média

Demokratické strany také přislíbily, že sníží vliv Sněmovny a politiků a političek na veřejnoprávní média a posílí vliv veřejnosti při sestavování mediálních rad. V programovém prohlášení pak dodaly, že se zaměří na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, protože takové financování garantuje jejich nezávislost.

Díky tzv. malé mediální novele, která upravila způsob výběru členů rady České televize a Českého rozhlasu, došlo ke snížení vlivu Sněmovny na veřejnoprávní média. Novela totiž dává nově pravomoc volby části radních do Rady České televize a Rady Českého rozhlasu i senátorům. Konkrétně volí zástupci horní komory Parlamentu šest radních ČT a tři radní ČRo. K posílení vlivu veřejnosti ovšem nedošlo.

Stále také chybí prosazení příslibu udržitelného financování veřejnoprávních médií. Zatím v Poslanecké sněmovně čeká na projednání tzv. velká mediální novela, která zatím i přes opoziční obstrukce prošla prvním čtením. Vládě se také stále nepodařilo odvolat problematického radního ČT Luboše Xavera Veselého, který je znám svými vulgárními výroky a napojením na dezifnormační scénu.

4) Posílení nezávislosti justice

Vládní strany v roce 2021 také přistoupily na slib snížení vlivu vlády na nejvyšší státní zástupce a dotažení obecné reformy zákona o státním zastupitelství.

Úspěch na poli justice. Vládě se podařilo schválit klíčovou novelu zákona o státním zastupitelství, na kterou jsme čekali třicet let . Novela konečně zavádí vyšší míru nezávislosti státních zástupců. Stanovuje pevná sedmiletá funkční období (u nejvyššího státního zástupce bez možnosti opakování) a vymezuje konkrétní důvody odvolatelnosti a soudní přezkum ze strany Nejvyššího státního soudu v případě odvolání. Rovněž zavádí transparentní výběrová řízení na vedoucí státní zástupce.

5) Dukovany bez nebezpečných zemí

Nakonec demokratické strany přislíbily, že do tendru na dostavbu Dukovan nebudou připuštěny žádné země, které představují bezpečnostní riziko pro ČR.

Vláda nakonec v tomto roce svěřila největší investici v novodobé české historii jihokorejské firmě Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Cena jednoho bloku byla odhadnuta asi na 200 miliard Kč. Ve finálním souboji se s KHNP utkal Francouzský státní podnik EDF. Vláda tak splnila slib, že do tendru nezahrne například problematický ruský státní podnik Rosatom, který zvažovala minulá vláda.

Co si z toho odnášíme?

Jsme rádi, že nemalá část slibů směrem k občanské společnosti byla ze strany vlády vyslyšena, ať už se jedná o práci na poli veřejnoprávních médií, justice či střetu zájmů. Některé závazky však zároveň zůstaly nevyslyšeny. Vyšetření selhání minulé vlády během kovidové pandemie se pravděpodobně navzdory slibům už nedočkáme.

Čas se krátí, vládě zbývá do dalších sněmovních voleb už jen rok. Důvěra občanů v současnou čtyřkoalici není vysoká. Zajištění udržitelného financování veřejnoprávních médií, posílení boje proti dezinformacím či náležité vypořádání se s kauzami ministra spravedlnosti Pavla Blažka a posílení práce zlepšování politické kultury. To jsou sliby, které je potřeba splnit, aby vláda ztracenou důvěru získala alespoň částečně zpět.