**Odchod Petra Mlejnka z čela civilní rozvědky je dobrým krokem k rozptýlení pochybností a k posílení důvěryhodnosti zpravodajské služby. Důvěra občanů v jednání vlády ale dále zůstává pošramocena. Proč? **

Ministr vnitra Vít Rakušan i premiér Petr Fiala stáli za Petrem Mlejnkem až do poslední chvíle. A to i přesto, že se Mlejnek stýkal s Michalem Redlem, který je obviněný z korupce v kauze pražského dopravního podniku. Navíc sám Vít Rakušan uvedl, že o vazbách (šlo o pracovní vztah) Petra Mlejnka na obviněného Redla věděl. I tak se ho ale rozhodl jako šéfa rozvědky jmenovat.

Rakušanovo rozhodnutí podporoval i premiér Fiala. Celá vláda pak neshledala závažné důvody k tomu, aby navrhla kabinetu Mlejnkovo odvolání. A to ani ve světle korupční kauzy Dozimetr, kvůli které vládní hnutí STAN přišlo o velkou část důvěry voličů.

Důvěra občanů ve vládu je pod třiceti procenty. A neuvážené lpění na Petru Mlejnkovi v čele civilní rozvědky, ať už jsou jeho profesní kvality jakékoliv, důvěře ve vládu logicky nepomáhá.

Místo aby se snažil narušenou důvěru získat zpět, přispěl Rakušan jmenováním Mlejnka k jejímu dalšímu propadu. Vztahy jakékoli podoby s Michalem Redlem jsou vztyčeným ukazováčkem a podrývají důvěryhodnost vlády. Teď nezbývá než doufat, že Rakušanův další výběr šéfa civilní rozvědky bude šťastnější. V opačném případě to pro demokracii, která je založená na zdravé důvěře občanů ve státní instituce, pochopitelně nebude dobrá zpráva.