Rada České televize zúžila výběr z 21 kandidátů na pět finalistů, kteří usilují o post generálního ředitele veřejnoprávní instituce. Mezi nimi jsou jak zkušení manažeři a televizní profesionálové, tak i kandidáti s kontroverzními vazbami. Konečné rozhodnutí padne 18. června 2025. To vše v době, kdy je Česká televize pod nebývalým tlakem – politickým, ekonomickým i hodnotovým.

Vzhledem ke krizové situaci kolem ČT je nyní nejdůležitější mít přehled o tom, co potenciální ředitelé České televize symbolizují a jaké jsou jejich plány do nejbližší budoucnosti. Kdo jsou vybraní kandidáti a jaké hodnoty a postoje do čela veřejnoprávního média přinesou?

Libuše Šmuclerová

Známá mediální manažerka a aktuální předsedkyně představenstva Czech News Center (CNC), vlastněného miliardáři Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem. Šmuclerová má bezesporu manažerské zkušenosti, CNC je jedním z největších soukromých mediálních domů v Česku. Ve spojení s jejím jménem vyvstává zásadní otázka: Dokázala by se v čele veřejnoprávní televize plně odstřihnout od komerčního mediálního prostředí a od lidí s byznysovými i politickými zájmy? Vzhledem k rostoucím vlivům miliardářů na česká média by potenciální střet zájmů paní Šmuclerové a její blízkost s Křetinským a Tkáčem nemusela dělat ve vedení veřejnoprávní televize dobrotu. Libuše Šmuclerová získala od Rady ČT 15 hlasů.

Milan Fridrich

Dlouholetý „muž z Kavčích hor“. V České televizi působí od roku 2005, většinu profesní dráhy spojil právě s touto institucí – od zahraničního zpravodaje a šéfa redakcí přes moderátora a ředitele zpravodajství až po současného šéfa programové divize. Od roku 2011 má na starost programové schéma ČT1, ČT2, ČT :D, ČT art a nově i ČT sport.

Fridrich je jedním z „duchovních otců“ ČT24. Má bohaté zkušenosti z evropského prostředí. V letech 2015–2019 byl místopředsedou Televizního výboru Evropské vysílací unie (EBU), od roku 2023 je opět členem. Jeho profesní dráha ukazuje orientaci ve fungování veřejné služby i v mezinárodním kontextu. Otázkou zůstává, zda má právě on v současné době dostatek odvahy, vizí a rozhodnosti, které by zajistily aktivní obranu nezávislosti ČT v čase, kdy sílí tlaky a snahy o politizaci médií veřejné služby. Pro Milana Fridricha hlasovalo 10 radních.

Hynek Chudárek

Obchodní ředitel České televize od roku 2012. Za jeho vedení převzala ČT do svých rukou prodej reklamy, který dříve zajišťovala externí agentura. V minulosti působil také ve vedení hudební stanice Óčko, i po té, co ji ovládla tehdy Babišova Mafra. Jeho jméno se objevilo v souvislosti s kontroverzním dílem pořadu Sama doma. Česká televize odvysílala speciální devadesátiminutový díl tohoto pořadu, který vznikl na základě placené spolupráce s reprodukční klinikou ze svěřenského fondu Andreje Babiše. Smlouvu podepsala Dana Pešková, vedoucí prodeje komerčních produktů a zároveň Chudárkova podřízená. Celý případ vyvolal pochybnosti o schopnosti vedení televize odolávat komerčním i politickým tlakům. Hynek Chudárek získal od Rady ČT 17 hlasů.

Miroslav Karas

Bývalý zahraniční zpravodaj v Polsku a Rusku, v letech 2020–2024 vedl ostravské studio ČT. V médiích působí už od 80. let, kdy začínal v rozhlase. Karas přináší zkušenosti z terénu, schopnost vnímat i regionální perspektivu a stabilní profesní trajektorii. V Ostravě navíc načerpal manažerské zkušenosti, nezbytné pro vedení veřejnoprávní televize. Není však zřejmé, jaký strategický směr by televizi v těžkých časech nabídl. Jeho výhodou může být osobní zkušenost z života v zemi, která postupně přichází o svobodu slova a médií, o čemž jako zahraniční zpravodaj v Rusku informoval diváky ČT. Miroslava Karase volilo 11 radních.

Jiří Ponikelský

Současný výkonný ředitel ČT sport. V televizi působí od roku 2009, dříve spolupracoval se sportovními svazy a organizoval šampionáty. Jde o specialistu na sportovní obsah. Otázkou je, zda by zvládl vést instituci, jejíž význam daleko přesahuje sportovní vysílání – od investigace po kulturní formáty. Pozice generálního ředitele nyní bude více než kdy dříve politicky exponovaná. V případě výhry hnutí ANO bude muset šéf ČT ustát tlaky vlády o změnu fungování televize. Jan Souček a situace kolem jeho zvolení je navíc varovný příklad toho, že i někteří momentální Radní ČT neváhají porušit svou nestrannost a nezávislost a úkolovat generálního ředitele s politickými zadáními. Jiří Ponikelský obdržel 10 hlasů od Rady ČT.

Proč na tom záleží

Rada České televize bude v následujícím týdnu vybírat nového generálního ředitele. Ten nastoupí do instituce, která si v posledních měsících prošla otřesy a oslabením důvěry, ať už kvůli nešťastné komunikaci, netransparentním rozhodnutím, nebo neochotě hájit novinářskou nezávislost. Po odvolání Jana Součka tak před novým ředitelem nestojí jen úkol řídit provoz jedné z nejvýznamnějších veřejnoprávních institucí v zemi. Jeho hlavním úkolem bude obnovit důvěru veřejnosti, vnitřní stabilitu redakce a obranu principů, na kterých veřejnoprávní služba stojí – nezávislost, otevřenost a odpovědnost.

Ve hře není jen jméno nového ředitele televize. Jde o to, jakou roli bude ČT v příštích letech hrát. Stane se důvěryhodným opěrným bodem veřejné debaty, nebo médiem, které se pod tlakem přizpůsobí mocenským zájmům? Česká televize dnes stojí na křižovatce. V době, kdy politici mluví o jejím zestátnění, kdy novináři čelí útokům a důvěra ve svobodná média slábne, je volba jejího vedení zásadním testem. Generální ředitel ČT musí být garantem veřejné služby a ochráncem demokratických hodnot, ne pěšákem vnějších tlaků.