"Nikdy není pozdě začít opravovat to, co je poškozené."

Máločeho si vážíme tolik jako ocenění od tohoto muže. Josef Suchár během třicetiletého úsilí vydupal ze země nejen jeden z nejkrásnějších kostelů v naší zemi (z původní ruiny), ale neratovský spolek dnes zaměstnává také 300 lidí - převážně mentálně hendikepovaných. Málokdo z těch, kteří Neratov navštívili, o něm mluví jinak než jako o zázraku...

Josef Suchár: "Celá bolest naší společnosti i naší doby spočívá v tom, že až příliš připustila lež, aby mohla vstoupit do životů lidí. Ze lži se stalo něco normálního, taková slabůstka. Vždyť každý někdy zalže. Je velký rozdíl mezi nepravdou a lží, podobně jako mezi zabitím a vraždou. Nepravda je omyl a není tam zlý úmysl.

Můžeme se dopustit nepravdy, jsme lidé omylní. Ale lež je nejstrašnější hřích, který rozbíjí společenství. Uvádí nás do samoty a vnáší k nám strach. Jak se můžete družit, když těm lidem nevěříte? Tím se dostáváme do spirály kontrol a všech institucí, které nás musejí hlídat, abychom splnili to, co jsme slíbili.

Redaktor: Lze to ještě teď nějak změnit?

Nikdy není pozdě začít opravovat to, co je poškozené. Musíme začít nelhat a podporovat každého, kdo rozvíjí dialog. Proto moc fandím členům spolku Milion chvilek pro demokracii. Dělají toho hodně a hrozně hezky. Nikde nelítají šutry, nemlátí se výlohy. Z mého pohledu je právě toto setkávání cesta, která nese naději. Vracíme se tím trochu zpátky k Václavu Havlovi. I přes všechny omyly, kterých se Havel dopustil, to byl právě on, kdo poskytoval lidem naději."

Celý rozhovor najdete zde.