Přečtěte si první díl seriálu o ruském dluhu. Začínáme!

Pátrání Hospodářských novin, Aktuálně.cz, Respektu a Růžového pantera přineslo nové informace o stomilionovém dluhu poskytnutém Sovětskému svazu. Týden před sametovou revolucí přislíbila poslední komunistická vláda na poslední chvíli Sovětskému svazu ještě 1,3 miliardy dolarů. Tyto peníze odeslalo Federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem v roce 1989-90 bez vědomí parlamentu. Když se k moci dostal Miloš Zeman, vyjednal velmi nevýhodnou dohodu a Rusům většinu dluhu odpustil.

Ve vrcholných pozicích naší politiky se po více než třicet let střídají stále stejní lidé, kteří se v kritických situacích vždy postavili za zájmy Ruské federace. Vrbětická kauza není tedy prvním případem, kdy náš bývalý a současný prezident ignoroval zjištění tajných služeb a hájil zájmy Ruské federace před zájmy České republiky. Stejní herci, jiné kulisy ...

Vznik dluhu

Den po pádu Berlínské zdi, 10. listopadu 1989, kdy bylo evidentní, že se sovětské impérium hroutí, uzavřela tajně vláda Ladislava Adamce pakt se Sovětským svazem o poskytnutí půjčky ve výši 1,3 miliardy dolarů. Stalo se tak bez vědomí tehdejšího parlamentu.

Půjčku za československé ministerstvo financí tehdy vyřizoval úředník a agent StB Zdeněk Rachač, člověk s úzkými vazbami na Rusy a komunistické tajné služby. Rachač na ministerstvo financí přišel po působení na sekretariátu RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) přímo v Moskvě a působil na něm ještě několik let po revoluci. Ve všech fázích kauzy pak Rachač figuruje jako jedna z klíčových osob.

O týden později, 17. listopadu 1989, začala Sametová revoluce, Adamcův kabinet končí a 10. prosince 1989 je jmenována nová vláda Mariána Čalfy, ve které jako federální ministr financí zasedl Václav Klaus, tehdejší zaměstnanec Prognostického ústavu.

Odbočka do Prognostického ústavu

Prognostický ústav byl komunisty založený v roce 1984 za účelem zefektivnění socialistické ekonomiky. Jednalo se o elitní pracoviště s určitou mírou svobody bádání a reflexe pro nejnadanější československé ekonomy. Z ústavu pochází veškerá ekonomická elita porevolučního období. Působili tady, kromě Klause a Zemana, Valtr Komárek, Vladimír Dlouhý, Karel Dyba, Miloslav Ransdorf, Vladimír Rudlovčák a další polistopadoví ministři a politici.

S ústavem je svázáno mnoho konspirací, které se vzhledem ke skartaci mnoha dokumentů nepodařilo dodnes potvrdit ani vyvrátit. Ty nejznámější hovoří o akci KGB, která si připravovala své postavení a vliv v ČR po pádu sovětského impéria. Přestože jde o neověřenou zprávu, vliv KGB v instituci je patrný například z toho, že na pozici v Prognostickém ústavu byl umístěn poslední vyměněný sovětský špion Karel Köcher, nebo z toho, že jako šéf ústavu působil Valtr Komárek. Ten vystudoval v Moskvě a Sověti ho dokonce poslali v letech 1964-67 na misi na Kubu, kde radil přímo Che Guevarovi. V kauze ruského dluhu se sešla dokonce tři jména z Prognostického ústavu, Václav Klaus, Miloš Zeman a Vladimír Rudlovčák. Rudlovčák byl náměstkem Klause na ministerstvu financí, když odcházela do SSSR poslední třetina dluhu. Dnes z něj Klaus udělal odpovědnou osobu, ale jeho vyjádření se již nedočkáme. Je šest let po smrti.

Zdroj: Deník N, Česká televize

Pokračování zítra. 2. díl: Jak, kým a navzdory komu byly peníze Sovětům vyplaceny

Děkujeme za skvělou investigativní práci Růžového pantera a dalších médií, z jejichž textů jsme při psaní vycházeli. Veškeré další informace k tématu ruského dluhu najdete podrobně a přehledně v tiskovém prohlášení organizace Růžový panter.

Zdroj: Růžový panter, Hospodářské noviny, iRozhlas, Deník N, Hospodářské noviny